Archiv rubriky: Děti

Spasticita a deformity – jde to

Je troufalé psát pouhý článek o spasticitě, když jsou na to knihy o +-400 stránkách. Tak jsem jsi řekla, že ho udělám schválně ještě krátký a jen napíšu, jak jsme ji dostali pod kontrolu my.
Pokud čtete tento článek, tak asi víte, co je spasticita, co je zvýšené napětí a zřejmě vás to zlobí. Tahá to kosti z kloubů, tahá to fascie orgánů a obtěžuje to život. V momentě, kdy naběhne spasticita, tak ač je tam tonus vysoký, tak dotyčný nemá sílu. Spasticita se také podílí na deformitách. Pamatujte si prosím, že i špatně zvolený rehabilitční program a špatně zvolená zátěž může tuto situaci zhoršovat a vést k operacím. A teď ke zkušenostem se synem.
Se všemi výše zmíněnými obtížemi jsme se potýkali u našeho syna. K luxaci kyčle došlo ještě předtím, než jsme začali pracovat Feldenkrais metodou. Celé roky jsem vnímala, že zcela pod kontrolou spasticitu nemáme, ale přesto nedělala takové škody, jak každý na počáteční synův stav čekal. Pokud si vaše dítě „uzluje“ v noci nohy, tak nemusí. Pamatuji si, jak jsem mu je vždy rozplétala. Už to není nutné. I vyluxovaná kyčel je, až na jeden jediný bod, v bezbolestném stavu a to vše udržujeme právě MBS Feldenkrais metodou.
Na synovy končetiny bez závažných deformit se můžete podívat na fotky focené během procházky. Zde má 9 let a ani po dvou letech stav není zhoršený. Snad brzy přidám i fotky současného stavu. A jen připomenu, že to je dítě s Apgare Score 0-0-0-4. Opravdu těžký stav, který by dnes nikdo až tak nehádal.
Seminář na spasticitu se bude konat na podzim. Pokud máte o něj zájem a neabsolvovali jste ani jeden ze základních kurzů, tak právě budou probíhat ve třech městech. Podívejte se na AKCE.
Brno 27. 5. 2017
Praha 10. 6. 2017
koncetiny

Spomaľ máš privysokú rýchlosť

Slovy Katky Knechtové. Zažili jsme to skoro všichni. Jaký benefit ze zpomalení může mít naše dítě, ať s DMO, autistickým črty nebo jinou neurologickou diagózou? A jaký benefit z toho má maminka či tatínek? Jeden příklad z praxe.
Na konci lekce s 8letým dítětem jsem ještě něco vysvětlovala mamince a dítě bylo ve svém rituálu s tabletem, zády ke mně a asi 2 metry ode mne. S maminkou jsme dohovořily a zavolala jsem na dítě, že odcházím, zda mi přijde podat ruku na rozloučení. A maminka hned rychle, že jasně, že by se mělo rozloučit a už chtěla dítěti vzít tablet, zvednout ho, aby se rozloučilo.
Maminku jsem zastavila a poprosila ji, aby jen pozorovala.
Dítě, které bylo ve svém rituálu s tabletem se najednou zastavilo a šlo vidět, že přemýšlí. Pak pomalu odložilo tablet a začalo se ke mně sunout pozadu. Tak jsem i já udělala dva kroky směrem k němu (i to mělo svůj důvod). Pak se dítě začalo otáčet, tak jsem natáhla ruku a ono mě za ni chytlo a rozloučili jsme se.
Co v daný okamžik prožívala maminka, snad ani psát nemusím. Nejednu maminku jsem naučila vidět a objevovat potenciál jejího dítěte, nejedna maminka pak měla slzy v očích.
Nechte děti prožít co umí, co se naučily, mohou se to pak doopravdy naučí.
A pokud i vy chcete poznat, co vaše dítě doopravdy umí, jak můžete rozvíjet jeho potenciál, tak můžete přijít na některý ze seminářů. Dle zájmu jeden v Třinci květen nebo červen 2019.

O seminářích pro nejen rodiče dětí s postižením

Jsem maminka dítěte s postižením. Vzhledem k tomu, že jeho stav byl u porodu ten nejtěžší a dítě bylo narozeno mrtvě a dlouho bylo oživováno (AS 0-0-0-4), tak jsem musela hledat vlastní cesty, jak dítěti pomoci. Statistiky hovořily jasně a nikdo s takovým stavem neměl zkušenosti a standardně nabízená rehabilitace neměla výsledky, občas nebyla ani vhodná.
Začala jsem pokračovat ve studiu těla (vždy mě zajímalo a měla jsem za sebou různé kurzy), načetla jsem spoustu příběhů dětí s postižením a jejich pokroky či nepokroky, načetla jsem spoustu metod a přístupů, abych se dobrala podstaty fungování lidského organismu, aby se mi ukázalo, proč někdy dětí „stojí“ ve svém vývoji, přestože kapacitu mají.

To mě přivedlo nejen k MBS Feldenkraisově metodě, ale ta se mnou nejvíce rezonovala a ukázala se pro mé dítě jako nejlepší. MBS FM se dá použít jako hlavní metoda, ale také jako doplňková. Mám z praxe ověřeno a fyzioterapeuty potvrzeno, že děti lépe reagují na jejich práci, takže celá rehabilitace je efektivnější.

Sama na sobě jsem poznala, jak se principy MBS Feldenkraisovy metody krásně prolínají do běžného života a jak nemusíme žít jen v kolečku terapií a toho, že zase musíme něco odcvičit. NERVOVÁ SOUSTAVA je s námi i s dítětem stále a jen používání těchto principů nám pomůže zlepšit stav našeho dítěte.

Proto jsem vytvořila cyklus seminářů, protože jsem věděla, že vlastní prožitek rodiče má velký vliv na dítě. Občas si to rodiče ani neuvědomují, jak se změnili. Některé maminky po absolvování semináře začaly vnímat své dítě jinak, začaly vidět věci, které předtím neviděly a tak mohly dál ty malé, ale významné změny, u dítěte rozvíjet. Pochopily, že opravdu jde o nervovou soustavu a dokázaly hodně změnit a to jen po jednom semináři. Netýká se to všech, protože někdo potřebuje více času a není jen tak jednoduché vymazat z mozku zastaralý program, že jen tvrdou prací, potem a slzami se dosahuje výsledků.
Velmi mě těší, že většině se povedlo tento náhled změnit a vidí, kolik změn v převýchově nervového systému mohou udělat oni sami.
Pro reference ze seminářů můžete kouknout do rubriky Reference nahoře v menu nebo kliknout zde
Jedna reference je publikovaná jako celý článek zde.

MBS FM semináře doplňuji o další informace a souvislosti, často opomíjené a přitom velmi důležité. O Cyklu seminářů si můžete přečíst zde.
Pokud vás zaujala tato metoda a chcete se o ní dozvědět více, pak se níže můžete podívat na plánovaná místa a data konání. Tentokrát budeme probírat hrudník a dýchání a souvislosti na zbytek těla.
Brno 27. 5. 2017
Praha 10. 6. 2017
Brno 27. 5. 2017
Praha 10. 6. 2017

Reference po semináři na téma pánev

Ahoj, velmi mě zajímá vše, co Iveta prezentuje kolem FM, ale vidím často,že mi jde více teorie, než praxe. Ale teď mám dojem, že se mi něco podařilo a nedá mi to, abych to nenapsala. Vesměs poslední dobou nevím, jak bezprostředně se synem pracovat, aby to nebylo moc vykonstruované. Moje starší dcera si malovala prstovými barvami a nechala je na stole. Malý si jich všiml, chvíli jsme to s nimi zkoušeli, on nedokáže pořádně rozšroubovat kelímek s barvou, ani zlehka vést čáru po papíře, ťupká zprudka prstem do papíru,až mám strach, že si ublíží a to je vše. Pak mě napadlo, že budeme obtiskávat dlaň na papír. Synovi dělá problém otočit úplně ruku dlaní vzhůru, ale dokázal to alespoň zčásti. Já jsem zkusila se ruky nedotýkat, jenom štětcem se dotýkat jednoho prstu po druhém. A teď: zkusila jsem to hrozně pomalu a jemně, prstík po prstíku jsem pomaloučku barvila a světe div se, držel, zíral na ruku, usmíval se, slyšela jsem ho dýchat a i mě to v tu chvíli bavilo. Pak jsem mu pomaloučku vedla ruku a obtiskávali jsme na papír. Prostřídali jsme obě ruce a asi tři barvy, všechno stále jemně a pomalu a on byl stále koncentrovaný, úplně soustředěný, občas se uchechtl. Dokonce, když štětec byl na konkrétním prstu, tak byl schopen některými prsty izolovaně (!!) pohnout. A já jsem si říkala, tak tohle je ono! Vše tak pomalu, aby si to mozek mohl vzít, vše tak jemně, aby nebyl přehlcen vjemy a byl schopen vnímat jen ten konkrétní vjem. A ještě ke všemu nás to bavilo. Nešlo o to samotné obtiskávání, ale o způsob, jakým jsme to provedli. Já se většinou nepídím po tom, jestli to nebo ono přinese hned nějaký výsledek, vesměs je to moje zkušenost, že žádná práce s dítětem neukáže výsledek hned. Ale později v průběhu dne jsem se na něj koukla, jak sedí a hraje si a musela jsem se kouknout znovu, protože seděl nějak jinak, vlastně v té pozici už dříve býval, ale teď seděl s nějakou větší lehkostí, lépe se opíral o ručičku, byl jiný, neměl tak kulatá záda, on neseděl ve W, ale na patách a pak dokonce se posunoval trochu dopředu tak, že v sedě kolébavým pohybem sunul kolínka dopředu, ale všechno tak přirozeně a s lehkostí. Omlouvám se za rozvláčnost, třeba ten můj román někomu pomůže. Také je fakt, že mě ten přístup fascinuje a když někde něco zafunguje, tak mi to nedalo a musela jsem to napsat.
maminka Jana R.

Na tomto semináři jsme pracovali s pánví, ale zároveň jsem vysvětlovala principy učení a práci s nerovovou soustavou.
Se svolením maminky, referenci maminka napsala ve FB skupině Feldenkrais pro děti ČR a SR.

Cyklus seminářů MBS Feldenkraisovy metody nejen pro rodiče dětí s postižením

Základní seminář I – pánev a souvislost se zbytkem těla, iliopsoas, emoce a traumata
Základní seminář II – hrudník a souvislost se zbytkem těla, dýchání a souvislost se záchvaty
V obou seminářích je nácvik uvědomění si vlastního těla.

Další 3 semináře jsou navazující – budou na témata :
A) končetiny – strava – bloudivý nerv vagus – spasticita – a jak to spolu souvisí, emoce, traumata a spasticita

B) orofaciálka – a opět další souvislosti k tomu (např. jak s tím souvisí pánev a kyčle)

C) zrak – jak zlepšit jeho funkci, jak brzdí motorický vývoj, zrak v souvislosti se skoliozami

Účast na navazujícím semináři je podmíněna účasti aspoň na jednom ze základních seminářů, kde se počítá s tím, že víte něco o uvědomění těla.