Archiv štítku: semináře

Jak věděli, že mají jít na Michelle Turner?

Nejčastější dotaz od rodiny a přátel mimo svět dětí s postižením. Přece jen tato metoda v ČR nebyla.
Má odpověď byla, že určitá skupina rodičů dětí s postižením ví, že mám znalosti, které mi pomáhají rozlišovat a vybírat, co je pro tyto děti dobré a efektivní a věří mi.

Michelle Turner je autorka Movement Lesson (můžete si přečíst zde), kde pracuje především s procesy týkající se gravitace. Ale vše vlastně s principy Feldenkrais metody, v které dostala ten základ ohledně znalostí a souvislostí fungování lidského organismu, což je práce s pohybem a jeho rozvojem. Později vyvinula vlastní metodu. Dávala si otázky, které si nikdo před ní nedal, hledala odpovědi, testovala svou teorii a dnes ji vyučuje po celém světě a přednáší na kongresech týkajících se pohybu a rozumových dovedností.
Michelle, její příběh a práci jsem vlastně znala jen z webovek a youtube. Její práce mi dávala smysl, i když jsem si původně myslela, že je to čistý Feldenkrais, jen jsem vnímala, že její ruce jsou trochu jiné. A měla krásné výsledky s dětmi.

A tak jsem Michelle napsala, zda by byla ochotna přijet i do Evropy, kde do té doby nebyla. Později přednášela na kongresu v Oxfordu. Michelle odepsala, že ano a dala nám termín za rok a půl. Já jsem Michellinu práci, videa představila maminkám a určitá skupina maminek spíše uvěřila mé soudnosti. Ano, občas mě přepadl pocit zodpovědnosti, že to není legrace dát 30.000,- Kč za 10 lekcí (žije v Arizoně, takže letenky drahé), co když se pletu, ale zároveň jsem cítila, že ne.

Michelle a její práce předčily jakékoli očekávání kohokoli z nás. Byla tady 14 dní a odcvičila 100 lekcí s dětmi. Už během prvního týdne na základě ohlasů maminek se začaly hlásit další maminky, jestli přece jen někdo nevypadl. Maminky, které pro své děti lekce měly, chtěly další dokoupit. Její znalosti a zkušenosti jsou obrovské. Vedle ní jsem poznala, že jestli jsem byla dobrá na zrak, že mám co dohánět, naučila jsem se, jak bezpečně poznám, kdy dítě opravdu stojí, opravdu chodí, opravdu sedí. Ne, každé stojící dítě stojí, ne každé trochu chodící dítě chodí. Často visí a jen střídá nohy. Naučila jsem se to nejen rozpoznávat, ale naučila jsem se s tím také pracovat a už jsem několika dětem se stojem a chůzí pomohla. Uvědomila jsem si, že toho znám hodně, že jdu vlastně stejným směrem jako ona, že mi ještě k určitému poznání chybí více praxe, ale tu jsem doháněla po jejím boku u 95 lekcí z těch 100.

Také nás tehdy zaškolila na téma dotek a práce s pánví, hrudníkem a končetinami. Polovinu semináře tvořili rodiče, polovinu fyzioterapeuti. Zkušení dětští fyzioterapeuti byli z Michelle a z její metody, která přinesla opravdu něco, co tady nebylo, nadšení. Děkovali mi, že jim to otevřelo nové obzory pro práci s dětmi a už se dětí dotýkali jinak. Velmi mě to potěšilo i proto, že mi potvrdili, že opravdu ten dětský organismus znám dobře natolik, abych poznala, co pomůže či chybí v rehabilitačním procesu.

Včera jsme skončili v Ostravě další seminář. Tentokrát na práci s miminky. Po velkém úspěchu z podzimu, o který jsem neměla čas se podělit, se to nějak přirozeně rozneslo a už se začali ozývat zájemci, především z řad fyzioterapeutů na další seminář. Dokonce mě “tlačili”, kdy už budou informace ohledně semináře, kdy se už mohou přihlásit.
Seminář Newborn Movement Assessment se naplnil velmi rychle a to především fyzioterapeuty z ČR a SR, také Feldenrais a Anat Baniel praktiky, rodiči. Fyzioterapeuti už měli její práci nakoukanou z internetu a tak věděli, že tuto výjimečnou příležitost si nemohou nechat ujít, dokonce jsem musela zájemce odmítat. On byl skoro naplněný ještě před vytvořením FB události.
O semináři a reakcích účastníků napíšu v následujících dnech, protože si zaslouží samostatný článek. A ano, tento příspěvek je takový chlubící, ale každý z nás máme radost, když se nám něco podaří. :-)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Spasticita a deformity – jde to

Je troufalé psát pouhý článek o spasticitě, když jsou na to knihy o +-400 stránkách. Tak jsem jsi řekla, že ho udělám schválně ještě krátký a jen napíšu, jak jsme ji dostali pod kontrolu my.
Pokud čtete tento článek, tak asi víte, co je spasticita, co je zvýšené napětí a zřejmě vás to zlobí. Tahá to kosti z kloubů, tahá to fascie orgánů a obtěžuje to život. V momentě, kdy naběhne spasticita, tak ač je tam tonus vysoký, tak dotyčný nemá sílu. Spasticita se také podílí na deformitách. Pamatujte si prosím, že i špatně zvolený rehabilitční program a špatně zvolená zátěž může tuto situaci zhoršovat a vést k operacím. A teď ke zkušenostem se synem.
Se všemi výše zmíněnými obtížemi jsme se potýkali u našeho syna. K luxaci kyčle došlo ještě předtím, než jsme začali pracovat Feldenkrais metodou. Celé roky jsem vnímala, že zcela pod kontrolou spasticitu nemáme, ale přesto nedělala takové škody, jak každý na počáteční synův stav čekal. Pokud si vaše dítě „uzluje“ v noci nohy, tak nemusí. Pamatuji si, jak jsem mu je vždy rozplétala. Už to není nutné. I vyluxovaná kyčel je, až na jeden jediný bod, v bezbolestném stavu a to vše udržujeme právě MBS Feldenkrais metodou.
Na synovy končetiny bez závažných deformit se můžete podívat na fotky focené během procházky. Zde má 9 let a ani po dvou letech stav není zhoršený. Snad brzy přidám i fotky současného stavu. A jen připomenu, že to je dítě s Apgare Score 0-0-0-4. Opravdu těžký stav, který by dnes nikdo až tak nehádal.
Seminář na spasticitu se bude konat na podzim. Pokud máte o něj zájem a neabsolvovali jste ani jeden ze základních kurzů, tak právě budou probíhat ve třech městech. Podívejte se na AKCE.
Brno 27. 5. 2017
Praha 10. 6. 2017
koncetiny

Spomaľ máš privysokú rýchlosť

Slovy Katky Knechtové. Zažili jsme to skoro všichni. Jaký benefit ze zpomalení, může mít naše dítě, ať s DMO, autistickým črty nebo jinou neurologickou diagózou? A jaký benefit z toho má maminka či tatínek? Jeden příklad z praxe.
Na konci lekce s 8letým dítětem jsem ještě něco vysvětlovala mamince a dítě bylo ve svém rituálu s tabletem, zády ke mně a asi 2 metry ode mne. S maminkou jsme dohovořily a zavolala jsem na dítě, že odcházím, zda mi příjde podat ruku na rozloučení. A maminka hned rychle, že jasně, že by se mělo rozloučit a už chtěla dítěti vzít tablet, zvednout ho, aby se rozloučilo.
Maminku jsem zastavila a poprosila ji, aby jen pozorovala.
Dítě, které bylo ve svém rituálu s tabletem se najednou zastavilo a šlo vidět, že přemýšlí. Pak pomalu odložilo tablet a začalo se ke mně sunout pozadu. Tak jsem i já udělala dva kroky směrem k němu (i to mělo svůj důvod). Pak se dítě začalo otáčet, tak jsem natáhla ruku a ono mě za ni chytlo a rozloučili jsme se.
Co v daný okamžik prožívala maminka, snad ani psát nemusím. Nejednu maminku jsem naučila vidět a objevovat potenciál jejího dítěte, nejedna maminka pak měla slzy v očích.
Nechte děti prožít co umí, co se naučily, mohou se to pak doopravdy naučí.
A pokud i vy chcete poznat, co vaše dítě doopravdy umí, jak můžete rozvíjet jeho potenciál, tak můžete přijít na jeden ze seminářů – více zde.
Brno 27. 5.
Praha 10. 6.

O seminářích pro nejen rodiče dětí s postižením

Jsem maminka dítěte s postižením. Vzhledem k tomu, že jeho stav byl u porodu ten nejtěžší a dítě bylo narozeno mrtvě a dlouho bylo oživováno (AS 0-0-0-4), tak jsem musela hledat vlastní cesty, jak dítěti pomoci. Statistiky hovořily jasně a nikdo s takovým stavem neměl zkušenosti a standardně nabízená rehabilitace neměla výsledky, občas nebyla ani vhodná.
Začala jsem pokračovat ve studiu těla (vždy mě zajímalo a měla jsem za sebou různé kurzy), načetla jsem spoustu příběhů dětí s postižením a jejich pokroky či nepokroky, načetla jsem spoustu metod a přístupů, abych se dobrala podstaty fungování lidského organismu, aby se mi ukázalo, proč někdy dětí „stojí“ ve svém vývoji, přestože kapacitu mají.

To mě přivedlo nejen k MBS Feldenkraisově metodě, ale ta se mnou nejvíce rezonovala a ukázala se pro mé dítě jako nejlepší. MBS FM se dá použít jako hlavní metoda, ale také jako doplňková. Mám z praxe ověřeno a fyzioterapeuty potvrzeno, že děti lépe reagují na jejich práci, takže celá rehabilitace je efektivnější.

Sama na sobě jsem poznala, jak se principy MBS Feldenkraisovy metody krásně prolínají do běžného života a jak nemusíme žít jen v kolečku terapií a toho, že zase musíme něco odcvičit. NERVOVÁ SOUSTAVA je s námi i s dítětem stále a jen používání těchto principů nám pomůže zlepšit stav našeho dítěte.

Proto jsem vytvořila cyklus seminářů, protože jsem věděla, že vlastní prožitek rodiče má velký vliv na dítě. Občas si to rodiče ani neuvědomují, jak se změnili. Některé maminky po absolvování semináře začaly vnímat své dítě jinak, začaly vidět věci, které předtím neviděly a tak mohly dál ty malé, ale významné změny, u dítěte rozvíjet. Pochopily, že opravdu jde o nervovou soustavu a dokázaly hodně změnit a to jen po jednom semináři. Netýká se to všech, protože někdo potřebuje více času a není jen tak jednoduché vymazat z mozku zastaralý program, že jen tvrdou prací, potem a slzami se dosahuje výsledků.
Velmi mě těší, že většině se povedlo tento náhled změnit a vidí, kolik změn v převýchově nervového systému mohou udělat oni sami.
Pro reference ze seminářů můžete kouknout do rubriky Reference nahoře v menu nebo kliknout zde
Jedna reference je publikovaná jako celý článek zde.

MBS FM semináře doplňuji o další informace a souvislosti, často opomíjené a přitom velmi důležité. O Cyklu seminářů si můžete přečíst zde.
Pokud vás zaujala tato metoda a chcete se o ní dozvědět více, pak se níže můžete podívat na plánovaná místa a data konání. Tentokrát budeme probírat hrudník a dýchání a souvislosti na zbytek těla.
Brno 27. 5. 2017
Praha 10. 6. 2017
Brno 27. 5. 2017
Praha 10. 6. 2017

Reference po semináři na téma pánev

Ahoj, velmi mě zajímá vše, co Iveta prezentuje kolem FM, ale vidím často,že mi jde více teorie, než praxe. Ale teď mám dojem, že se mi něco podařilo a nedá mi to, abych to nenapsala. Vesměs poslední dobou nevím, jak bezprostředně se synem pracovat, aby to nebylo moc vykonstruované. Moje starší dcera si malovala prstovými barvami a nechala je na stole. Malý si jich všiml, chvíli jsme to s nimi zkoušeli, on nedokáže pořádně rozšroubovat kelímek s barvou, ani zlehka vést čáru po papíře, ťupká zprudka prstem do papíru,až mám strach, že si ublíží a to je vše. Pak mě napadlo, že budeme obtiskávat dlaň na papír. Synovi dělá problém otočit úplně ruku dlaní vzhůru, ale dokázal to alespoň zčásti. Já jsem zkusila se ruky nedotýkat, jenom štětcem se dotýkat jednoho prstu po druhém. A teď: zkusila jsem to hrozně pomalu a jemně, prstík po prstíku jsem pomaloučku barvila a světe div se, držel, zíral na ruku, usmíval se, slyšela jsem ho dýchat a i mě to v tu chvíli bavilo. Pak jsem mu pomaloučku vedla ruku a obtiskávali jsme na papír. Prostřídali jsme obě ruce a asi tři barvy, všechno stále jemně a pomalu a on byl stále koncentrovaný, úplně soustředěný, občas se uchechtl. Dokonce, když štětec byl na konkrétním prstu, tak byl schopen některými prsty izolovaně (!!) pohnout. A já jsem si říkala, tak tohle je ono! Vše tak pomalu, aby si to mozek mohl vzít, vše tak jemně, aby nebyl přehlcen vjemy a byl schopen vnímat jen ten konkrétní vjem. A ještě ke všemu nás to bavilo. Nešlo o to samotné obtiskávání, ale o způsob, jakým jsme to provedli. Já se většinou nepídím po tom, jestli to nebo ono přinese hned nějaký výsledek, vesměs je to moje zkušenost, že žádná práce s dítětem neukáže výsledek hned. Ale později v průběhu dne jsem se na něj koukla, jak sedí a hraje si a musela jsem se kouknout znovu, protože seděl nějak jinak, vlastně v té pozici už dříve býval, ale teď seděl s nějakou větší lehkostí, lépe se opíral o ručičku, byl jiný, neměl tak kulatá záda, on neseděl ve W, ale na patách a pak dokonce se posunoval trochu dopředu tak, že v sedě kolébavým pohybem sunul kolínka dopředu, ale všechno tak přirozeně a s lehkostí. Omlouvám se za rozvláčnost, třeba ten můj román někomu pomůže. Také je fakt, že mě ten přístup fascinuje a když někde něco zafunguje, tak mi to nedalo a musela jsem to napsat.
maminka Jana R.

Na tomto semináři jsme pracovali s pánví, ale zároveň jsem vysvětlovala principy učení a práci s nerovovou soustavou.
Se svolením maminky, referenci maminka napsala ve FB skupině Feldenkrais pro děti ČR a SR.

Cyklus seminářů MBS Feldenkraisovy metody nejen pro rodiče dětí s postižením

Základní seminář I – pánev a souvislost se zbytkem těla, iliopsoas, emoce a traumata
Základní seminář II – hrudník a souvislost se zbytkem těla, dýchání a souvislost se záchvaty
V obou seminářích je nácvik uvědomění si vlastního těla.

Další 3 semináře jsou navazující – budou na témata :
A) končetiny – strava – bloudivý nerv vagus – spasticita – a jak to spolu souvisí, emoce, traumata a spasticita

B) orofaciálka – a opět další souvislosti k tomu (např. jak s tím souvisí pánev a kyčle)

C) zrak – jak zlepšit jeho funkci, jak brzdí motorický vývoj, zrak v souvislosti se skoliozami

Účast na navazujícím semináři je podmíněna účasti aspoň na jednom ze základních seminářů, kde se počítá s tím, že víte něco o uvědomění těla.