Archiv rubriky: Nezařazené

Mosty – reference

Můj spokojený kukuč z minulého týdne naprosto vystihuje, jak skvělý týden to byl. Týden s Feldenkraisem a kraniem, náročný, ale krásný týden s Ivetkou Varmusovou a Radkem Neškrabalem, těmi nejlepšími… Ale hlavně doposud nejlepší týden za poslední čtyři roky mého „nového“ života… Dal strašně moc nejen mně, ale také mým rodičům, posunul nás všechny… Moc Ti děkujeme teto Ivetko

Pětidenní pobyt v Mostech u Jablunkova je akce, na kterou se s dětmi těšíme celý rok. Je to místo, kde má každý něco pro sebe a zároveň je s druhými – postižené dítě absolvuje intenzivní terapie, zdraví sourozenci se vyřádí s bandou dalších dětí (a ty postižené mohou ale nemusí přibrat) a prožijí si kranio. Rodiče si mohou dopřát kranio a aspoň na chvíli vypnout a nemyslet na to, jestli jejich děti zrovna něco nepotřebují. Během dne mají možnost procházek, výletů a vrací se na skvělé jídlo. Vzájemně si můžeme poradit, probrat jakékoliv téma a přitom se na nás nikdo nedívá skrz prsty. Jsme všichni na jedné lodi.
Pro mě jsou Mosty místem duševní očisty a dobití baterek…pro děti zase místem plným her a zážitků.

ahoj Ivi, X sa mi zda uplne super po minulom tyzdni v mostech diiik moc !!!!
aj lepsie stoji- neboji sa sam pri stene,pri chladnicke, pridrziava sa,ale ked pada tak to vie vyrovnat. aj fyzioterapeutka ho dnes na bobath pochvalila,ze je super,ze ziadne napnute nohy,aj ze si nakrocil pekne pri cviceni
som jej povedala ze sme boli na intenzivke kraniosakralna + feldenkrais
aj X pristup k cviceniu bol u nej lepsie, lebo vies ze X ked nemusi tak by necvicil a radsej pofrfle

Mosty….
Keď niekde sme s Filipkom na pobyte, tak sa vždy tešíme dom.
No z Mostov sa mi zakaždým nechce ísť. Vždy som smutná, že je koniec.

Som ti chcela ešte písať ale som večer nestihla…ešte raz poďakovať, že sme sa mali všetci veľmi dobre a bolo to pre nás obohacujúce vo viacerých smeroch. Sme veľmi radi, že sme poznali toľko dobrých ľudí a ďalších krásnych nevinných čistých bytostí…našich detí Ďakujem naozaj, že to všetko robíš aj keď je to určite náročné.

Jeden verbální, kdy jsme se viděli po roce, že mezitím jsem jim nemohla nabídnout termín, ale byli i na lekcích s Michelle.
B. ve školním roce tak moc chválili, že je aktivní (předtím to byla ta holčička “v koutě”, zavřená sama do sebe, tedy ona se už otevírala před Mosty, ale po nich se to zřejmě rozjelo ještě více.)

mosty byly super. manzel rikal.ze to misto bylo fakt krasne a ze uplne citil jak Katka pracovala Jsem taky rada.zes me vzala na cviceni a ze vim ze to pro deti je hodne narocne (verbální reference byla delší a těší se na další ročník)

verbální: fyzioterapeut si pochvaloval, jak je dítě se skoliozou „srovnané“, že se mu lépe hýbe hlava, ramena.

Hodně bylo těch verbálních referencí. Jen si to vše nepamatuji. :-) Závěr vždy byl, že děkují a chtějí jet opět.

Po minulém článku jsem dostala spoustu žádostí o pobyt na Mostech. Tento pobyt je součást takového toho “léčebného” procesu dětí, které se u mně učí. Ta má vize je, aby celá rodina nějak na sobě pracovala a vlastně dohromady s dalšími rodinami se tato práce posiluje. Není v mých možnostech dopřát tento pobyt ani všem v mé praxi. Vždy to vybírám dle potřeb dětí.

Možná do budoucna vytvořím a zajistím více takových pobytů. Cítím, že by to bylo prospěšné. V tomto okamžiku jsou to tedy jen ty dva turnusy pro mé žáčky a studenty. (MBS Feldenkrais metoda je učení pohybem, proto nemám pacienty a klienty)

O řeči poprvé

Tento týden jsme měly s maminkami diskuzi na téma řeč, v kolika letech se komu které dítě rozmluvilo apod…, že někomu to šlo dohromady s jemnou motorikou, že někdo má jemnou motoriku a nemluví, jiné mluví a jemnou motoriku nemá, probíraly jsme různé kombinace.
Jsou děti a platí i u zdravých, že začnou mluvit později, ale již ve víceslovném spojení či ve větách. Důvodů, proč děti s neurologickými problémy nemluví nebo třeba špatně je více. Kliničtí logopedové jsou velmi šikovní, koukají i na souvislost jako je sluch nebo sání, dýchání v kojeneckém věku, protože to vše může ovlivnit řeč.
Řeč a její předstupně zlepšují i různé formy Feldenkrais metody, aniž by metoda přímo musela pracovat s pusou. Tak jsem se začala zamýšlet a je to docela logické.
Příroda je chytrá a ví, proč náš vývoj zvolila, jak zvolila a jak my naší pohodlností, byznysem či jinými důvody tento vývoj brzdíme a komplikujeme (různé „nezbytné pomůcky a vychytávky“ – lehátka, sedátka pro miminka, později odrážedla). Pohyb je život. Vše je pohyb. Řeč začíná u sání. Ale opravdu jen u něj? Tělo je celek, a když se něco nehýbe, tak řetězově vzniká problém někde jinde. Například i oči mohou mít na pusu vliv. A je rozdíl, jak se aktivují oči při sání z prsů a jak při pití z lahve. To samé platí pro jazyk a vlastně celé tělo. Myšlení je také pohyb. Co spoustě dnešních dětí chybí je pohyb a je skvělé, že si to zároveň některé maminky i budoucí už uvědomují, aniž by možná věděly, jak velký vliv to má nervovou soustavu a pozdější vývoj, že se občas s nedostatkem kojeneckého pohybu setkají rodiče až ve škole. Těmito náhodnými pohyby, kterými miminko objevuje svět a sebe samo, rozvíjí a buduje svou nervovou soustavu, všechny složky – vnímání, emoce, myšlení, senzoriku včetně kinestézie. To vše může ovlivnit také řeč. Na doplnění tohoto základního, náhodného pohybu u dětí s postižením pracuje Feldenkrais metoda a to je důvod, proč se dětem jakkoli zlepšuje řeč. U někoho rychleji, u někoho pomaleji, jednotlivé stupně se nepřeskakují a každý se rozvíjí dle svého momentálního potenciálu.
Některé děti začnou svou první hatmatilku, kdy místo čaj řeknou aj a začínají různé zvuky používat smysluplně a vědomě.
Jiné děti z jednoslovného projevu přechází na více slov až věty. A postupně využívají nové obraty, začínají lépe rozumět a tím opět více využívat řeč.
Když si dítě uvědomí, že se něco naučilo, když něco nového pozná, tak to s radostí využívá.
Má vlastní zkušenost je taková, že mé dítě mívalo dvě zvukové polohy – libost a nelibost. Teď je jeho škála mnohem širší. Něco, co opravdu nemá rád, ale ví, že to podstoupit musí, většinou v nemocnicích, tak reaguje „ble“, někdy to tak ohodnotí poté, co něco nepříjemného zvládnul. Umí i „ne“ nebo něco tomu „ne“ velmi podobné a to většinou v situaci, kdy jde tatínek do práce nebo jeden z nás o víkendu do obchodu a on chce jít také, takže vlastně nechce, abychom šli. Má zvuky, které používá, když si myslí, že ho nevnímáme a on se naštvaně dožaduje pozornosti. To je vždy pak dobré mu vysvětlit, že ho slyšíme, vnímáme, ale potřebujeme něco dodělat a pak… Někdy vyloženě „mluví“ a povídá a povídá. Samozřejmě ani slovo, ale když se ho zeptáte, zda mluví, tak se usměje a je rád, že jsme to poznali. Ano, dokáže vyjádřit i „nemluv na mě“, „vím, že máš pravdu, ale nechci to poslouchat“, kdy se např. rozčiluje, že jede odněkud domů, když nechce a já mu připomenu, že jsem ho na to upozornila, že jedeme domů. Konkrétní zvuk pro „já taky, jsem tady“. Zvuky, kterými mi povídá, něco smutného. Škálu má docela širokou. A vždy říkám, že pokud se něco může naučit naše dítě, tak jiné o to spíše. :-)
Tak takové malé zamyšlení, proč Feldenkrais metoda může pomoci a pomáhá s řečí. Nevyulučuji, že se k tématu ještě někdy vrátím.

Pokud byste Feldenkrais metodu chtěli poznat více, tak se podívejte do Akcí, zda probíhá nějaký seminář. Samozřejmě se můžete objednat i na lekce přímo ke mně, ale pracuji omezeně a již mám stálé žáčky, tak ne vždy mohu poptávku uspokojit.

Pozn.: Jsou i různé specifické syndromy genetické zátěže a zde nemohu s takovou jistotou napsat, že výše zmíněné platí i pro ně, pokud jde o řeč.

Feldenkrais…co?

V tomto článku vyjasním rozdíl mezi Feldenkraisovou metodou nejen pro děti a fyzioterapeutickými metodami a tím i představím MBS Feldenkrais metodu pro děti. I když některé přístupy se již Feldenkrais metodě přibližují, protože to, o co jde, je nervová soustava, kterou se snažíme něco nového naučit. A teď již k článku, který jsem publikovala na FB v listopadu 2016.

Často dostávám tento dotaz a odpovím na něj veřejně, protože může vrtat v hlavě více rodičům.
Je MBS Feldenkrais metoda fyzioterapie? Není to klasická fyzioterapie, tak jak je veřejností vnímána. Využívá poznatků z více oborů, a proto ji nelze lehce přiřadit k fyzioterapii nebo psychologii. JE TO UČENÍ. Společným prvkem je pohyb, lidské tělo a pomoc k jeho lepšímu fungování.
Feldenkrais Practitioner propojuje tělo a mysl. Jakou představu o sobě dítě má, tak se pohybuje. Proto pomáhá dítěti rozvíjet obraz o něm samém, uvědomění. Během pohybového učení Feldenkrais metoda vědomým pohybem ovlivňuje pocity, myšlení, pohyb jako takový a smyslové vnímání. Kromě pěti klasických smyslů, také kinestetický (bolest, orientace v prostoru, vnímání času, rytmus).
Lepšímu kinestetickému cítění a vnímání pohybu učí žáky (FM nepoužívá pojmy klient či pacient) velmi jemným a pomalým pohybem, v malém rozsahu (někdy na úrovni milimetrů a centrimetrů, ano i u milimetrů jdou vidět reakce). Principem je zlepšení kvality pohybu. Nezabývá se kvantitou pohybu, tj. sílou a vytrvalostí. Tím se zabývají některé jiné fyzioterapeutické metody.
Na Feldenkrais metodu je speciální 4leté studium v zahraničí. A pokud chce být fyzioterapeut Feldenkrais Practitioner, tak ho musí absolvovat. Studium je akreditované. Není pravidlo, že by studium fyzioterapie bylo výhodou při studiu Feldenkrais metody.
Rozdíl v obou přístupech potvrzuje i má kamarádka, která vystudovala i fyzioterapii a řekla, že dál bude pokračovat Feldenkrais metodou a fyzioterapii zcela opustila.
Pracovala jsem s dítětem fyzioterapeuta a krásně šlo vidět, jak se na pohyb dítěte dívá on a jak já a ukazovala jsem mu ty rozdíly a učila ho tomu jinému pohledu.
Dítěti může stačit jen fyzioterapie nebo jen Feldenkrais metoda, ale praxe ukazuje, že největšího benefitu se dosahuje spojením, ale ne s každým fyzioterapeutickým přístupem. Feldenkrais metoda je dobrá i pro zdravé lidi, sportovce, ale to už je jiné téma.

Spomaľ máš privysokú rýchlosť

Slovy Katky Knechtové. Zažili jsme to skoro všichni. Jaký benefit ze zpomalení může mít naše dítě, ať s DMO, autistickým črty nebo jinou neurologickou diagózou? A jaký benefit z toho má maminka či tatínek? Jeden příklad z praxe.
Na konci lekce s 8letým dítětem jsem ještě něco vysvětlovala mamince a dítě bylo ve svém rituálu s tabletem, zády ke mně a asi 2 metry ode mne. S maminkou jsme dohovořily a zavolala jsem na dítě, že odcházím, zda mi přijde podat ruku na rozloučení. A maminka hned rychle, že jasně, že by se mělo rozloučit a už chtěla dítěti vzít tablet, zvednout ho, aby se rozloučilo.
Maminku jsem zastavila a poprosila ji, aby jen pozorovala.
Dítě, které bylo ve svém rituálu s tabletem se najednou zastavilo a šlo vidět, že přemýšlí. Pak pomalu odložilo tablet a začalo se ke mně sunout pozadu. Tak jsem i já udělala dva kroky směrem k němu (i to mělo svůj důvod). Pak se dítě začalo otáčet, tak jsem natáhla ruku a ono mě za ni chytlo a rozloučili jsme se.
Co v daný okamžik prožívala maminka, snad ani psát nemusím. Nejednu maminku jsem naučila vidět a objevovat potenciál jejího dítěte, nejedna maminka pak měla slzy v očích.
Nechte děti prožít co umí, co se naučily, mohou se to pak doopravdy naučí.
A pokud i vy chcete poznat, co vaše dítě doopravdy umí, jak můžete rozvíjet jeho potenciál, tak můžete přijít na některý ze seminářů. Dle zájmu jeden v Třinci květen nebo červen 2019.